Legislativní balíček s názvem Fit for 55, který má sladit právní rámec Evropské unie (EU) v oblasti klimatu a energetiky, by mohl v konečném důsledku přinést méně emisí v Evropě, ale růst emisí skleníkových plynů v ostatních částech světa. Upozornil na to předseda představenstva Slovenského svazu výrobců tepla (SZVT) Stanislav Janiš. O možnostech Slovenska přispět k lepší klimatu podle něj chybí otevřená a zejména odborná diskuse.
„Ani na evropské ani na národní úrovni se nevede odborná, ale aktivistických debata, jak přispět k lepší klimatu. Vítězem je ten, kdo má větší ambice. Je třeba si ale uvědomit, že žádné ambice dosud nevyrobili a ani nikdy nevyrobí ani kilowatthodinu elektřiny či tepla, „upozornil Janiš. Navrhovaná legislativa počítá například se snížením emisí do roku 2030 oproti roku 1990 o 55% či výrazným zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE).
Při čtení navrhovaného balíku Fit for 55 se podle šéfa SZVT vnucuje otázka, zda administrativní tlak Evropské komise (EK) a Evropského parlamentu (EP) nenadělá více škody než užitku nejen na ekonomiku zemí a tím celé EU, ale také na klima. EU se totiž podílí na celosvětové produkci skleníkových plynů jen necelou desetinou a při zpřísňování podmínek výroby v EU se ještě více bude průmysl „stahovat“ tam, kde tato přísná environmentální pravidla neplatí. „Tak sice EU bude například uhlíkově dobrá, ale ve světovém měřítku bude uhlíku více, a to nejen z toho, že se bude vyrábět více mimo EU uhlíkově více náročně, ale také z titulu ještě větší přepravy zboží po světě, ať už loděmi, letecky nebo kamiony. A toto určitě nechceme, „řekl Janiš.
Výhrady k navrhované legislativě má i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého je schválení tohoto balíčku bez analýzy vlivů pouze aktem víry. Opatření v klimatickém balíčku mají podle Kovanda „značný potenciál“ zásadně změnit život každého ze stovek milionů obyvatel EU. „Je proto divné, že svou zelenou revoluci zahajuje EU právě v polovině července, v době prázdnin a dovolených. I tak klimatický balíček vyvolává bouřlivou debatu, která by, nebýt prázdnin, byla ještě bouřlivější, „upozornil Kovanda. Pokud chce EK přesvědčit obyvatele, že jde o promyšlený, systematický krok, měla podle Kovanda už nyní předložit analýzu vlivů klimatického balíčku na jednotlivé země EU. „Bez analýzy vlivů je rozhodování v tak komplexní věci skutečně pouze věcí víry či ideologického přesvědčení,“ dodal Kovanda.
Šéfovi SZVT se nelíbí ani rychlost přijímání nových energetických legislativ EU. „Zimní energetický balíček byl přijat v roce 2018, ještě není ani harmonizované do naší legislativy a už tu máme zelenou dohodu EU, a už tu máme Fit for 55,“ upozornil Janiš. Například vliv velkých legislativních změn Zimního energetického balíčku podle něj zatím nikdo neposoudil.
Předchozí úpravy legislativy EU však ale například stojí za růstem cen emisních povolenek. „Už dnes při ceně uhlíku zhruba 55 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2) znamená zvýšení ceny tepla o více než 80 eur na byt a rok při palivu plyn. Při palivu uhlí (palivo části státních tepláren) je nárůst ceny z důvodu nárůstu ceny uhlíku přibližně dvojnásobný oproti plynu, „upozornil Janiš.
Teplárny by podle šéfa svazu potřebovali reálné stanovení cílů na národní úrovni, zejména v obnovitelných zdrojích energie (OZE), stabilní a předvídatelné legislativní prostředí, investiční podporu na vynucené investice a zřízení vyrovnávacího fondu pro spotřebitele, aby se neprohlubovala energetická chudoba.
Problém při plnění již dnešních závazků je podle Janiše v tom, že ani stát neví definovat, do kterých OZE se dá bezpečně investovat. V navrhovaném balíku Fit for 55 Janiš, podobně jako Kovanda, ještě očekává změny. „Věřím na zdravý rozum a odpovědnost Rady EU, tedy premiérů a prezidentů členských zemí, kteří se na rozdíl od EK a EP přímo odpovídají svým obyvatelům za bezpečnou, ekologickou a cenově přijatelnou dodávku energií,“ dodal Janiš.
